Od 1. ledna 2020 platí požadavky na téměř nulovou spotřebou energie v budovách což platí i pro rodinné domy a menší stavby. Výjimkou zůstávají rekreační objekty a stavby s energeticky vztažnou plochou do 50 m2.
Důraz je kladen na využití obnovitelných zdrojů
Splnění požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou energie se mimo jiné prokazuje prostřednictvím ukazatele energetické náročnosti. Vždy se posuzuje budova jako celek, tedy všechny technické systémy přítomné ve stavbě. Jedná se o vytápění, ohřev teplé vody, osvětlení, větrání a úpravu vlhkosti.
Důraz je kladen na to, aby část energie dodané do budovy pocházela z obnovitelných zdrojů. To je konec konců v souladu s ideou evropské směrnice o energetické náročnosti budov.
Stěny zděného domu v sobě hromadí teplo, které pak postupně vydávají zpět do prostoru. Naopak u dřevostaveb stěny rychle vychladnou, jakmile přestanete topit. Na druhou stranu stěny totiž nejen rychle vychladnou, ale také se i rychle vyhřejí, nespotřebuje se tedy tolik energie k vyhřátí stěn. Při pružném a snadno regulovatelném způsobu vytápění tak může dům rychle reagovat na potřeby obyvatel. Protože stěny neakumulují teplo nízkoenergetický či pasivní standard se vyznačuje velmi nízkou potřebou tepla. Otopná soustava by proto neměla mít příliš velký výkon, aby nedocházelo k přetápění.
Při posuzování optimální varianty je třeba přihlížet k nákladům na pořízení a provoz tepelné soustavy. Zdrojem tepelné energie pro vytápění dřevostaveb jsou používané elektrokotle, tepelná čerpadla, kondenzační plynové kotle, vhodné jsou i solární panely nebo kotle na pevná paliva – obvykle kusové dřevo nebo biomasu.
Každý z možných tepelných zdrojů má své klady i zápory. Výhodou elektrické energie je rychlé topení, snadná regulace. Můžete použít jak elektrokotel, tak teplené čerpadlo. V případě plynového kondenzačního kotle mohou být nevýhodou počáteční náklady na pořízení přípojky a vybudování kouřovodu. Výhodou je pak snadné topení a obsluha kotle. Při vytápění tuhými palivy musíte počítat s přikládáním, manipulací a uskladněním dřeva. Potom Vám k vytápění dřevostavby mohou stačit i jediná krbová kamna, což se odrazí na nízkých nákladech na vytápění.
Krb ve dřevostavbě
O krbu je dobré přemýšlet už při počátečním plánování, tak abyste počítali s komínem. Ten může mít šachtu pro přívod spalovacího vzduchu nebo je možné přívod vzduchu vyřešit potrubím v podlaze.
Pokud toužíte po krbu měli byste vybírat krby a krbová kamna s nízkým výkonem a přívodem vzduchu z exteriéru. Výrobci deklarují, že krbová kamna optimalizovaná pro nízkoenergetické domy mají výkon i 1,2kW. Tyto krby dokonale pracují s akumulací a rozložením energie.
Kotel na zemní plyn
Vyhovujícím řešením pro vytápění rodinných domů a ohřev teplé vody může být plynový kondenzační kotel napojený na otopnou soustavu. Nicméně s dalším zpřísněním jej bude pravděpodobně nutné doplnit o obnovitelný zdroj energie. Navzdory stále rostoucím cenám zůstává přitažlivý pro konzervativně uvažující stavebníky. Ti si dnes mohou vybírat kondenzační plynové kotle s vysokou, téměř stoprocentní účinností spalování.
Tepelné čerpadlo a energeticky úsporná dřevostavba
Pro úsporné dřevostavby může být tepelné čerpadlo vhodnou volbou. Jde o alternativní topný systém, který je založen na stlačování a přeměnách skupenství oběhové látky. Tepelné čerpadlo dokáže získávat teplo i ze zdrojů, jako je venkovní vzduch, země nebo voda, které nemají vysokou teplotu. Nevýhodou jsou pořizovací náklady a nejistá návratnost. Největší účinnost má tepelné čerpadlo v nízkoteplotní soustavě vedené do podlahového topení.
Solární systémy a dřevostavby
Solární energie je nevyčerpatelným zdrojem, nevýhodou je opět pořizovací cena. Solární systémy lze ovšem instalovat na většinu staveb. Překážkou může být jedině nevhodná orientace nebo zastínění. Systémy s kapalinovými kolektory se využívají k celoroční přípravě teplé vody či k přitápění. Získanou energii je možné, podobně jako u jiných systémů, akumulovat v zásobnících.
Elektřina jako klasický topný systém v dřevostavbě
Elektrické vytápění patří mezi ty klasické. Nelze si však představovat kdysi populární přímotopy a elektrokotle, které se daly pořídit za malý peníz, ale na úkor drahého provozu. Dnes jsou na trhu sofistikované systémy s regulací vytápění podle skutečných potřeb v domě. Elektřina se často používá pro podlahové vytápění v podobě topných rohoží, dále to mohou být nejrůznější druhy sálavých panelů s možností připevnění na stěny i stropy či moderní verze přímotopů. Obecně platí, že z hlediska provozních nákladů elektřina je, a pravděpodobně i bude, jedním z nejdražších zdrojů tepla. Ekonomicky se může vyplatit jako hlavní vytápění energeticky úsporných dřevostaveb nebo v kombinaci s dalším zdrojem typu krbu nebo tepelného čerpadla.